Výchova dětí homosexuály? Ano či ne?

Registrované partnerství v dnešní době již povětšinou nevyvolává žádná zděšení a stává se známým specifikem současné Evropské společnosti, samozřejmě by mělo být specifikem tolerovaným. Ovšem stále je homosexualita a registrované partnerství některými lidmi odmítané pro svoji nepřirozenost, tito lidé nesouhlasí s takovou formou lásky, a tak májí homosexuálové velké odpůrce v rámci homofobie. Proto je také homoparentalita (rodičovství leseb a gayů) stále problémovým, ve většině případů odmítaným, a ve společenském diskurzu kontroverzním tématem. Výchova dětí stejnopohlavními páry je společensky méně akceptována než samotné jejich soužití. Je tedy možné, aby homosexuálové řádně a společensky přijatelně dokázali vychovat dítě? Může být v jejich společnosti dítě šťastné? Bude přijato bez výhrad dětským kolektivem? Bude mít stejné možnosti jako dítě z klasické rodiny?

Ti, kdo akceptují homoparentalitu, tvrdí:

1. Je spousta dětí, které vychovává jeden rodič (matky samoživitelky apod.) a rozhodně nejsou nikterak méněcenné nebo na tom mentálně hůře než ostatní děti, tak proč by nemohli být rodiči dva muži či dvě ženy, přece jen lepší dvojice než jeden.
2. Děti nepotřebují jen matku a otce, ale především lásku, péči a zaopatření, a to jim mohou poskytnout také homosexuální partneři.
3. Každé dítě by mělo mít nárok na milující rodinu, proto by nebylo od věci, kdyby mohli děti vychovávat a osvojovat si také homosexuálové.
4. Lepší (pro dítě) dva šťastní partneři než hádající se manžel s manželkou.
5. Na biologickou stránku se nehledí, mnoho dětí má nevlastní matku či otce a nic jim nechybí, rozruch to také nezpůsobuje.
6. Je jedno, kdo dítě vychovává, záleží na stylu výchovy.
7. I v homosexuálním rodičovství jsou zastoupeny role otce i matky. Apod.

Ti, kdo nesouhlasí s homoparentalitou, tvrdí:

1. Žádný muž nenahradí dítěti matku, žádná žena nenahradí dítěti otce, pokaždé bude chtít dítě vysvětlení, proč u nich je to jinak.
2. Homosexuálové děti mít nemohou, to je holý fakt, je to proti přírodě, tak proč by měli mít právo je vychovávat.
3. Dítě může být provokováno a psychicky týráno (v lepším případě) posměchem svých spolužáků (dva otcové či dvě matky není normální rodinný stav).
4. Dospělý člověk vychovaný homosexuály nedokáže navázat obvyklou citovou vazbu. Nezná tradiční rodinný vzorec.
5. Příkladem, vzorem pro většinu dětí jsou jejich rodiče. Jako lidstvo bychom tak vymřeli.
6. Homosexualita je odchylka sexuální orientace, ale mnozí zaměňují za deviaci.
7. Homosexuálové nikdy nemohou přinést do rodiny bipolární vnímání skutečnosti (mužský i ženský pohled na věc), což je pro dítě velmi podstatné pro jeho mentální vývoj a u rodičů muže a ženy známo. Apod.

Ať už s homosexuálním rodičovstvím souhlasíme či nikoliv, pravděpodobně by měl mít každý pár, který chce být milujícím rodičem, právo vychovávat děti. A s milujícími rodiči/lidmi, ať už je jimi kdokoliv, může být každé dítě šťastné a na tom přece nejvíce záleží. Šťastné dítě rovná se slušný dospělák.

S přáním pěkného dne
Mgr. Daniela Fruhwirtová-Hradská