Main menu

 

Síla dětského poprvé

30 Pro 2015

S příchodem děťátka se nám zcela promění svět i pohled na něj. Život je najednou dojemnější, čistší a plný naděje, ale také se dostaví obavy a strach, nikdy se již nebudeme bát více jak o naše dítě. Každý milý okamžik, který se svým maličkým strávíme, bude velmi vzácný a nikdo nám ho již nevezme, ale nikdy ho již také neprožijeme tak silně a naplno jako v tu chvíli s naším miminkem. Které jsou ty chvilky, na které s našimi dětmi nezapomene? Jsou to ty šťastné chvíle plné radosti, smíchu, dětského jásotu a vřelé bezkonkurenční dětské lásky… A ty okamžiky, kdy naše dítě zvládlo své poprvé… Jaká „poprvé“ jsou pro nás ty nejdojímavější? Jaká „poprvé“ s námi opravdu zamávají?

cac165ed-e8d1-4693-b145-69398953f3bc

První nádech, první úsměv

Jeden právě z nejkrásnějších momentů přichází těsně po porodu, kdy se miminko poprvé nadechne a pocítí okamžitou chuť žít a neuvěřitelnou chuť dotýkat se kůže své maminky, a to samé cítí samotná maminka, takovou radost a chuť k životu a k laskání a hýčkání již žena nikdy více nepocítí tak naléhavě. Slzy neuvěřitelného štěstí přichází jednoznačně s prvním nádechem miminka. Podobné je tomu také u prvního úsměvu, první úsměv bývá pro nás maminky první reakcí dítěte na nás, na náš hlas, na naše dotyky a na náš obličej obzvláště a konečně. První úsměv si maminka nesmírně užívá právě proto, že ji její malý/malá konečně trochu vnímá a sama první záchvěv úsměvu tak bere, ať je to jak chce jinak.

První krok

Na samostatný první krok, věřte nebo ne, maminky skutečně netrpělivě čekají a moc se na něj těší, proto se nesmíme divit tomu, že když naše miminko či batole konečně svůj první krůček do prostoru zvládne, tedy se tento malý krůček stává důvodem k velké radosti a slzám dojetí. A budeme plakat, to je jisté, protože se tímto způsobem naše nevinné maličké stává malým človíčkem a zmiňovaný krůček bude jeho prvním samostatným úspěchem. První krok vpřed. Takto netrpělivě a nadšeně budeme čekat na každý další první životní krok našeho dítěte a vždy doufat, že ho nebude ihned provázet pád, i když i to se zajisté mnohdy stává.

Cute little baby boy making his first steps, walking to his mother in a white sunny living room

První slůvko

První slůvka – bába, mama, tata, baf, bác, papa, jedno z těchto slovíček rozhodně vaše dítko vysloví jako první, nejkouzelnější samozřejmě bývá slovo máma, o to víc se na toto slůvko těšíme, jelikož děti ho vyslovují většinou s velkým jiskřením v očích a již jim zůstane jako jedno z nejčastěji používaných, když budou vyjadřovat jak svoji spokojenost, tak vážné stavy jako bývají nemoci a jejich „velké“ dětské bolesti. Vyjadřují tím prosbu o pomoc, o pohlazení, o konejšení, o pozornost… I když leckdy děti jako první vysloví slovo táta, protože se jim, nevím z jakého důvodu, lépe vyslovuje i skloňuje, tak se nebojme, slovo máma bude poté pro ně mnohem více podstatné i více používanější, to je prokázané a zůstává až do dospělosti, kdo z nás aspoň jednou neřekl ono „Mamí, pomoc!“ i v dospělosti?

První vyznání

Největší pocit štěstí prožijeme, když uslyšíme konečně poprvé větu typu: „Mami, mám tě rád!“ Ano, takové slovní spojení ve smyslu prvního vyznání, pro nás zůstává nejkouzelnějším okamžikem mateřství či obecně rodičovství. Děti totiž svá vyznání vysloví rády zcela bezprostředně, spontánně a velmi často, hlavně v brzkém věku, také nezištně, a tak bývá dětské vyznání nejkrásnější odměnou a dárkem za celé rodičovské snažení. A pokaždé, když nás dítě poctí milým vyznáním, budeme se spokojeně usmívat a naše milé „malé“ dokáže díky tomu s námi dělat divy. Ale pocit naplnění se dostaví zejména poprvé, poprvé při prvním: „Mami, mám tě rád, mám tě moc rád!“ 🙂

Mohlo by Vás také zajímat

Napsat komentář

CzechSlovakia