Main menu

 

Proč se děti v naší náruči uklidní?

24 Kvě 2016

Doba nedávná kázala „vychovávat“ miminka již od narození. Učit miminka spát samotná, usínat bez maminky, nenosit je na rukou, aby se nerozmazlila. Přesto to naprostá většina maminek cítí jinak. Jejich vrozený instinkt jim říká, jak na pláč miminka reagovat. Miminko pláčem komunikuje, dává najevo, že je něco v nepořádku. Pláčem, křikem miminko něco sděluje. Žádá si naplnění svých potřeb, jako je pocit bezpečí, tělesná a emocionální pohoda, vyrovnanost, což souvisí s maminčinou přítomností. Ani žádné zvíře nenechá své mládě plakat bez odezvy. Proto je tak důležité na dětský pláč reagovat. Laskavý přístup maminky a tatínka k uplakanému miminku velmi napomáhá k další otevřené komunikaci mezi dítětem a rodiči.

family-1244795_1920

K uklidnění miminka můžeme použít různé metody. Od zavinovačky, přes fén nebo digestoř, jejichž hučení děti uklidní, po další technické vymoženosti. Máminu náruč a pohlazení však žádné zázraky techniky nenahradí.

Náruč rodičů

V bříšku byla miminka v neustálém kontaktu s maminkou. Narozením dochází ke změně, avšak jejich očekávání zůstávají stejná. Chtějí být stále v co největší blízkosti maminky. To jsou přirozené instinkty, které jim dříve napomáhaly přežít. Zkoumáním vývoje lidského druhu zjišťujeme, že ani naši předci nenechávali své potomky samotné ve dne, v noci. Miminko v náruči zažívá ten pocit, že tak je to správně, že je vítané, že vše je v pořádku. Dnešní miminka chovaná v náručí zažívají ty samé pocity, jaké zažívaly naši lidští předchůdci před deseti tisíci lety.

Navíc si představte ten pocit, kdy vás maminka vezme z chladného, neznámého a obrovského prostoru do své teplé, hřejivé náruče. Takový pocit miminkům nenahradí sebedokonalejší postýlka s nebesy a kolotočem ani barevné hrající hračky.

Rodič, který své dítě často přes den chová v náruči, je s ním v těsném kontaktu, dělá dobře, protože dostatek kontaktu přes den může zlepšit také spánek. Některé děti si totiž v noci vynahrazují nedostatek maminčiny náruče přes den, zkrátka se musí ubezpečovat i v noci, že mají maminku nablízku. Pokud jsou děti přes den dostatečně „vymazleny“, mohou klidně v noci spát.

Mother with baby

Nezvykne si na to?

Naše maminky a babičky často slýchaly, že dítě má být samostatné. Ženy tenkrát chodily velmi brzy do práce a děti do jeslí. Tak se doporučovalo děti nechovat, nenosit. Argumentovalo se tím, že se dítě rozmazlí, že si na náruč zvykne. A tak mnoho dětí, ale i maminek, přišlo o ten překrásný pocit plné náruče. Osamostatnění dítěte je však velmi individuální a probíhá mnohem déle, než v prvních měsících života. Dítě, které je v náruči, si naplňuje potřebu bezpečí, získává pocit důvěry, pozorováním okolí z náruče může vnímat dostatek vjemů. Takové dítě si pak chce vše vyzkoušet samo, a paradoxně se může osamostatnit i mnohem dříve než děti, kterým je náruč odpírána, protože má zkrátka tuto potřebu uspokojenu.

outě. Dítě chce vidět, co děláme, chce nás pozorovat při běžném životě, chce pozorovat, jak fungují vztahy mezi námi. Chce být zkrátka u všeho, a to může vyzkoušet na vlastní kůži právě z rodičovské náruče. A proto chovejme naše děti, nosme je. Láskou je nerozmazlíme!

Mohlo by Vás také zajímat

One comment on “Proč se děti v naší náruči uklidní?

  1. šaros on napsal:

    Ze zkušenosti mohu potvrdit.Dceru jsme více chovali nežli prvorozeného syna. A lépe v noci spala a je mazlivější dodnes. A vůbec si nezvykla,aby vyžadovala větší pozornost. Ba naopak když jsem měla práci tak,klidně spinkala v postýlce. Doporučuji chovat miminkem jsou jen chvíli a za chvilku vyrostou.

Napsat komentář

CzechSlovakia