Main menu

 

Pozitivní test aneb jak to všechno začalo

15 Úno 2017

Můj příběh začíná malým zázrakem a řadou překvapení. Je mi 28 a doma máme jednoho dvouleťáka. A jak už to tak bývá – když vidíte, jak je vaše dítě čím dál víc samostatnější, říkáte si, je na čase mu pořídit sourozence. Vždycky jsme si s manželem říkali, že takový páreček by nám stačil.

Jak to všechno začalo

První klučina se povedl hned napoprvé. Jsem tedy napnutá jak kšanda, co bude teď. Po porodu jsem měla zavedené nitroděložní tělísko. Nemusím tedy řešit žádnou pauzu a může se jít na věc. Zobu od začátku jenom kyselinu listovou stejně jako u prvního syna (pro správný vývoj miminka). Co mě dost překvapuje, je trochu rozhozený cyklus po vyjmutí tělíska. První měsíc cyklus 31 dní a druhý 25 – co to sakra je, říkám si. Neřeším zatím žádné ovu testy, teploty ani nic podobného. Připadá mi brzy tyhle věci řešit. Třetí měsíc si tedy říkám, že když mám cyklus kratší, ovu může přijít dřív. Netlačíme na pilu. Dáváme tomu volný průběh, prostě když je na to chuť. Akorát před ovulací jdem na to častěji :). Vůbec netuším, který den se zadařilo. Obdivuju holky, které ví přesně na den, kdy se jim to povedlo. Jedna věc je ve třetím měsíci snažení jiná. Jsem vnitřně absolutně klidná. Dřívější měsíce jsem byla hodně zvědavá, jestli se zadařilo a trnula do dne MS. A teď? Dny plynou a já jsem naprosto v klidu. Jednou ráno mě z ničeho nic napadá udělat si těhotenský test. Mám doma právě jeden jediný. Zrovna mám 26 den cyklu. Říkám si, a není to brzo? Ale co, jestli to neklaplo, tak tam nic nebude, pomyslím si. Převládá mě pesimismus, ale skulinka zvědavosti ve mně v tu chvíli přece jen je. Když sotva pokládám papírek, druhá čárka se rýsuje ještě dřív než kontrolní čárka. To je divné, říkám si. Nenapadá mě nic jiného, než převrátit papírek, jestli se na něj nedívám blbě. A za sekundu na mě kouká i kontrolní čárka. Ještě ani v tu chvíli mi nedochází, že se dívám na pozitivní test. Je to zvláštní. Když jsem v minulosti koukala na negativní test, byla jsem zklamaná. Když koukám na pozitivní, měla bych skákat dva metry vysoko a přitom jsem ještě skeptik. Říkám si, to jako fakt? Rázem se dostaví nepopsatelný pocit. Údiv a hřejivé chvění někde uvnitř. O dva dny později si kupuju ještě jeden test. Chci se ujistit, jestli první test nelhal a za druhé jestli čárka sílí. Druhý test je opět pozitivní se silnější druhou čárkou…

Jak jsem to oznámila svému muži

Chlap je v práci a já mám čas přemýšlet, kdy mu to řeknu. Je 9. 12. Byl by to pěkný dáreček k Vánocům, říkám si. Ale co když mě do té doby bude někdo podezírat nebo se dokonce prokecnu?! V takových situacích lhát prostě neumím. Musí to vědět jako první, o tom žádná. Takže když přijde z práce a bude na to vhodné téma, řeknu mu to. Muž vchází do kuchyně, tou dobou náš klučina po obědě spí. Nadhodí, jak je super, že malý spí a že má na mě náramnou chuť :). A mě tím přišel náramně do rány. Jednoduše se ho zeptám, jestli chce vědět novinku a po kývnutí já na to „jsem těhotná“ (u prvního jsem mu ukázala test, proto jsem to chtěla oznámit jinak). On na to, „fakt? tyyy vole“ (Moje i jeho reakce jsou jaksi podobné :). Směje se a chvíli na to je strašně zaražený, jak je možné, že se to povedlo tak brzy. Tahle zpráva ho prostě dostala a dlouho ji vstřebával. Typický chlap :).

Fotečka ještě před Vánocemi?

Brzy na to volám na gyndu, jestli mám přijít před Vánocemi nebo až po. Sestra mě objednává ještě před Vánocemi a v den prohlídky jsem v 5 týdnu. Mudr těhotenství potvrzuje a já jsem šťastná, že vidím poprvé své druhé miminko. I když je vidět jen maličko. Jedna z věcí, kterou si budu dlouho pamatovat. Zároveň si oddychnu, že je vše v pořádku. Domů si odnáším první fotečku našeho druhého miminka. Fotku pak dávám do hezké obálky a předávám ji muži až na Štědrý večer u stromečku. Ať má alespoň malé překvapení.

Oznámení rodině

Prvně si s chlapem říkáme, jak by bylo hezké říct rodině na Štědrý den tu krásnou novinu. Jenže v mém muži se objevují pochybnosti, jestli to není moc brzy. Vyhovím mu a domlouváme se, že když nebude vyhnutí, oznámíme to. Mezi svátky se vypije i něco ostřejšího a to byl právě ten impuls. Koneckonců si říkám, že jsme to překvápko stejně moc neoddálili :). Moje mamka má narozeniny a při přípitku jsme to všem přítomným oznámili. Mile mě překvapuje, jak jsou všichni nadšení. Stejně milé reakce jsou u rodiny mého muže. Sdílejí naši radost a někteří mě i objímají. Dodnes na to hezky vzpomínám.

Příště Vám napíšu: Jak dopadla kontrola v 8 týdnu. A co nevolnosti, změny těla a podobně?

Přečtěte si i další těhotenské příběhy.

Podívejte se také na velký výběr kojeneckého oblečení a potřeb pro miminka.

Mohlo by Vás také zajímat

One comment on “Pozitivní test aneb jak to všechno začalo

  1. Pingback: Moje těhotenství – 9.-13.týden | Blog Mimulo

Napsat komentář

CzechSlovakia