Main menu

 

Pohlavek – ano či ne?

12 Kvě 2015

Jeden pohlavek ještě nikomu neublížil, řeknete si. Zároveň jistě všichni vnímáme, že se v této době v naší kultuře od tělesných trestů upouští. Pohlavek, ač jako nejmírnější forma tělesného trestu, do tělesných trestů patří. Téma tělesných trestů je velmi diskutované a rozporuplné. Jedni budou tvrdit, že facka zmůže víc než domlouvání, druzí budou protestovat proti sebemenšímu fyzickému trestu, který narušuje vývoj osobnosti dítěte.

Jistě jsou i zastánci tzv.zlaté střední cesty, tedy takového názoru, že i ve výchově se nemá nic přehánět, že občasný pohlavek nebo plácnutí přes zadek není žádný zásadní problém. Na druhou stranu: Proč trestat fyzicky, když to jde i bez pohlavků? Dítě se od vás učí, jak se chovat ke slabšímu, jak se chovat např.ke svému budoucímu partnerovi či dítěti, zkrátka jak se chovat ke druhým lidem. Jako rodiče jste pro něj vzorem běžného lidského chování, které od vás přejme. Proto jej neučte něco, čeho můžete jednou litovat.

Ve chvíli, kdy rodiče dítě fyzicky trestají, většinou ztrácí nervy a kontrolu sami nad sebou. Možná by stačilo jen dítě chytit za ruku a podívat se na něj přísně, nebo mu jeho činnost přerušit, zavřít ho do pokoje…Dítě takové možnosti pochopí jako trest, aniž bychom jej museli plácnout.

Výchova dříve a dnes

Dříve v době našich prarodičů se fyzické trestání tolik neřešilo, pro facku či pohlavek se nešlo daleko. Zato pochvalou se šetřilo. Očekávala se naprostá poslušnost. V rodině míval hlavní slovo otec a o jeho způsobech výchovy se nepochybovalo. Tato doba je pryč. Dnes u liberálního přístupu k výchově můžou rodiče splakat na výsledkem své „výchovy“ – z dítěte může vyrůst rozmazlený jedinec, který nezná hranice. Pokud chcete, aby z vašeho dítěte vyrostl slušný člověk, musíte mu od dětství nastavit hranice, které jsou ve výchově potřeba.

S rostoucím vlivem vzorů ze západu se i u nás mění styl výchovy dětí. V západní Evropě jsou v mnoha zemích fyzické tresty zakázané. U nás jsou fyzické tresty zakázané jen ve školách.

Child punishment

Co může přinést časté fyzické trestání?

  • Fyzicky trestané děti mohou být agresivní. Vědí, že pomocí násilí dosáhnou svého.
  • V pozdějším věku, v pubertě, mohou zbytečně a silně trestané děti utíkat z domova.
  • U fyzicky trestaných dětí mohou více hrozit nemoci, např.anorexie, bulimie, dále drogové závislosti či chorobný strach.
  • Děti o svém chování nepřemýšlejí a jsou poslušné jen proto, aby se vyhnuly trestu.

Vychovávejte s láskou!

Fyzický trest je vždy jen krajní možnost. Rozhodně nemá smysl fyzicky trestat malé dítě do 18 měsíců. Takové dítě nechápe souvislosti. U hodně rodičů je přiměřené plácnutí přes zadeček u menších dětí přípustné. Rozhodně však nebijte dítě po hlavě či přes tvář. A vždy by fyzickému trestu mělo předcházet varování, domluva, napomenutí. Až po opakovaném neposlechnutí může dítě dostat přes zadek. K tělesným trestům se neuchylujte pro maličkosti. A hlavně – nešetřete láskou, objímáním a mazlením. Dítěti dávejte často najevo, jak je pro vás důležité a jak ho máte rádi. Dítě se pak bude cítit v bezpečí a klidu, bude mít patřičné sebevědomí a bude psychicky odolné.

Několik rad na závěr

Výchova není nic světaborného. Zvládly ji naše praprababičky, když při práci na poli porodily své desáté dítě a ještě ten den zadělaly na chleba a vymlátily obilí. Výchovu zvládá pět miliard lidí na Zemi. Zvládnete ji tedy také! Stačí používat zdravý selský rozum.

Buďte vy dobrým člověkem! Vaše dítě bude vaše kopie. Pokud chcete z dítěte vychovat slušného a dobrého člověka, musíte takovým být i vy. Vaše dítě se bude chovat tak, jak se chováte vy. Kopíruje vaše hodnoty, potřeby, postoje. Více než nad výchovou přemýšlejte nad sebou samými.

Buďte důslední! Důsledně vyžadujte plnění vámi nastavených pravidel, která nemusí být dokonalá. U dítěte budujte sebekontrolu, vůli, pocit bezpečí, jistotu a pocit hranic. Na pravidlech, která budete od dítěte vyžadovat dodržovat, se dohodněte s partnerem. Je důležité, aby oba rodiče zastávali stejná pravidla a vyžadovali jejich dodržování.

Nepřehánějte to s extrémy, s pozorností, kterou dítěti věnujete, s péči, s opičí láskou, tresty ani pochvalami. Vždy se řiďte svým srdcem a rozumem. Nežeňte nic do krajnosti.

Mohlo by Vás také zajímat

Napsat komentář

CzechSlovakia