Main menu

 

Montessori

21 Srp 2017

Pojďme se spolu seznámi se základními principy Montessori pedagogiky. Na naše zvídavé otázky nám odpovídala paní Mgr. Kamila Randáková, Montessori pedagog, členka lektorského týmu Montessori ČR z.s., spoluzakladatelka školy MŠ a ZŠ Montessori Slaný.

  1. Mnoha lidem pojem Montessori nic neříká. Co je tedy Montessori?

Slovem „Montessori“ nazýváme vzdělávací program, kterým před více než sto lety začala vzdělávat děti v Římě italská lékařka a pedagožka Marie Montessori. Dnes je to ucelený a propracovaný výchovně vzdělávací systém, který koresponduje s moderními psychologickými teoriemi a s vědeckými poznatky o výzkumu mozku; plně respektuje vývojová období dítěte a citlivá období dětského věku. Montessori pedagogika je komplexním pohledem na dítě.

V pedagogice Marie Montessori je kladen důraz na vnitřní motivaci dítěte a jeho zájem učit se nové věci, na respektující vztah mezi dítětem a dospělým a na vedení dítěte k dovednosti uvědomělého výběru a volbě. Důležité je stanovení a dohodnutí pravidel, v rámci nichž se děti – podle své míry zodpovědnosti za svobodu – pohybují. Systém výuky umožňuje rozvoj všem dětem – nadprůměrně či podprůměrně talentovaným.

Systém v podstatě vychází ze zásad J. A. Komenského, které jsou obohaceny o speciální, promyšlené pomůcky. Postupuje se vždy od konkrétního k abstraktnímu a pro jednotlivé okruhy jsou zvláštní, speciálně vyvinuté pomůcky. Tyto pomůcky usnadňují pochopení nových jevů, trvalejší uchování nově nabytých zkušeností a vědomostí, umožňují samostatnou práci podle individuálních možností dítěte a vedou k vlastní zodpovědnosti a kontrole práce. Metodika práce je rozdělena do těchto oblastí: cvičení praktického života, smyslový materiál (oblasti charakteristické hlavně pro MŠ), řeč a jazyková výchova, matematika, kosmická výchova (zahrnuje přírodovědné a společenskovědní oblasti). Role učitele je v nenápadném vedení a taktní pomoci dětem, jeho úkolem je připravovat vhodné prostředí a materiály pro práci dětí.

V pojetí pedagogiky podle Marie Montessori zahrnují jednotlivé třídy (i v předškolních zařízeních) tříletá věková období: pro MŠ 3 – 6 let pro první stupeň ZŠ 1 – 3. a 4. – 5. ročník. Marie Montessori zdůrazňuje význam věkově smíšené skupiny, kde starší či zkušenější děti pomáhají mladším, tím si sami ověřují a utužují znalosti a dovednosti. Práce v těchto skupinách učí děti komunikaci, empatii, ohleduplnosti a respektu k individuálním možnostem každého.

  1. Odkud Montessori metoda pochází?

Nenazýváme Montessori přístup metodou, je to opravdu celý vzdělávací a pedagogický systém, také životní přístup pedagogů nebo rodin s dětmi. Kromě teoretických popisů obsahuje také didaktiku a propracované metodiky pro přípravu praktického prostředí od narození dítěte, po vedení dítěte v předškolním věku až k pojetí jeho vzdělávání do dospělosti. Doktorka Marie Montessori připravila svůj nový učební program pro děti z chudých dělnických rodin v Římě v r. 1907, postupně jej propracovávala a šířila po celém světě – v Evropě, Americe, Asii. Dnes jsou Montessori školy opravdu na všech obydlených světadílech a patří mezi prestižní školy vyhledávané rodiči. Noví Montessori učitelé jej aktualizují pro nové pokrok vědy, kultury a společnosti, ale celkový koncept je zatím stále nadčasový.

  1. Jaké existují přístupy/principy Montessori?

Jedním z důležitých přístupů je samotný přístup dospělého k dítěti: vnímáme Montessori přístup jako průvodce pro nás dospělé, který nám ukazuje, jak připravit prostředí pro dítě tak, aby mohlo svobodně růst, učit se a bylo připraveno na svoji vlastní budoucnost. Dospělý se učí připravit pro dítě svobodu s pravidly, každodenními situacemi vést dítě k nezávislosti v myšlení, podnětným prostředím podporovat dítě v učení vlastní aktivitou. Základní praktické principy pro společné vzdělávání dětí jsou například tyto:

  • vzájemné učení dětí ve věkově smíšených skupinách
  • připravené prostředí podle vývojových potřeb dětí
  • partnerský přístup (v oboustranné komunikaci) a podpora lidské důstojnosti dítěte
  • vedení dětí ke svobodě a výběru – s důrazem na zodpovědnost za svoji volbu
  • aktivní učení, svoboda pohybu a zapojení rukou při učení
  • respektování druhých v kolektivu či komunitě dodržováním společných pravidel
  • zaměření pozornosti na řád ve věcech, vztazích a organizaci času pro dítě
  • vedení dětí k samostatnosti v duchu rčení „Pomoz mi, abych to dokázal sám“
  1. V čem spočívají hlavní rozdíly mezi klasickou a Montessori výchovou/vzděláním?

Výchovných a vzdělávacích přístupů ve školním prostředí je dnes již více, než jednotná škola – diferenciaci umožňují školní vzdělávací programy v mateřských i základních školách. Můžeme popsat, jak vypadá Montessori škola, ale nechceme porovnávat a hodnotit, v čem je od čeho odlišná – to si musí každý porovnat sám podle svých vlastních zážitků a také podle osobního pohledu na to, co považujeme ve výchově a vzdělávání dítěte za důležité.

Učitelé ve školkách a školách s Montessori programem vytvářejí prostředí pro učení dětí na principu možnosti volby a jemné komunikace s dítětem, k dětem se chovají s respektem, pozorují jejich potřeby, osobní projevy a možnosti. Prostředí, organizaci vzdělávání, pomůcky a materiály pro hru a práci dětí připravují podle vývojových potřeb dětí s důrazem na možnosti individualizace učení a zohlednění třeba vlastního tempa nebo potřeb pro opakování činnosti, což je důležité třeba pro děti předškolního věku. Vytvářejí nesoutěžní prostředí, kde není kladen důraz na konkurenci, ale na spolupráci dětí jejich vzájemné učení a inspiraci.

Montessori vzdělávání je celostní program. Program v mateřské škole je zaměřen na praktické činnosti – potřebujeme ve školkách funkční malou kuchyňku, přírodní zahradu, dílnu. Máme specifické pomůcky a hry pro rozvoj smyslového vnímání, ale také podle zájmu malých dětí pomůcky pro čtení, psaní, matematiku a jednoduchou vědu. Ve škole nejsou oblasti rozděleny do předmětů, ale všechny učební výstupy propojuje program Kosmická výchova, Tak představujeme dětem řád světa a pohledy na svět od počátku vesmíru po současné dějiny a přírodní prostředí. Program pro dospívající je zaměřen na mikroekonomiku, seberealizaci velkých dětí, řemeslné a zemědělské práce, vaření, umění, vědu, jazyky – vše je s pomocí odborných učitelů k dispozici jejich zájmu a spolurozhodování. Specifické je také prostředí pro děti od narození do tří let – uspořádání pokoje dětí, nabídky pro hru a přirozené učení, podpora jejich samostatnosti, rozvoje vůle a koncentrace.

Prakticky to vypadá tak, že například v učebním prostředí pro děti tři až šest let jsou různě velké stolky – pro jedno nebo více dětí, otevřené police s pomůckami, zdroji informací a pracovními materiály – vše na dosah dětí. V denním režimu je kladen důraz na dlouhý blok pro volnou práci dětí, kdy jejich přirozený zájem o činnosti podle vlastního výběru není rušen z venku organizovanou hrou. Každodenně jsou nabídky pro pohybová cvičení, společnou komunikaci v kruhu, také třeba výtvarné činnosti jsou nabídka. Děti se už od jesliček učí dodržovat pravidla potřebná pro práci v kolektivu: můžu si vybrat, při práci mám svoje místo, neruším druhé a všechno zase uklidím a pak si můžu vybrat něco dalšího. Učíme děti práci dokončovat a vynakládat osobní úsilí – udělat to, jak zrovna nejlépe umím.

  1. Je Montessori vzdělávání příliš strukturované?

To záleží na subjektivním vnímání – někdo považuje Montessori školku za příliš strukturovanou, protože vidí pečlivě uspořádané pomůcky podle oblastí v poličkách – a pro někoho může program vyznívat chaoticky, protože třeba v jeden čas viděl 25 dětí ve třídě dělat opravdu každé úplně něco jiného – a volná práce je důležitá organizační strategie.

Považujeme Montessori organizaci za strukturovanou – co se týče uspořádání prostředí, organizace dne pro předškolní děti, důrazu na společná pravidla ve školním prostředí… – ale zároveň v této struktuře je svobodný prostor pro individualizovaný přístup k dítěti, výběr učební činnosti dětí nebo diferenciaci učebních nároků na děti. A také je prostor pro velkou kreativitu pedagogů, jak připravovat zajímavé materiály, inspirující učební lekce či připravovat pomoc pro osobní potřeby dětí.

  1. Je Montessori vzdělání vhodné pro každé dítě?

Do Montessori školek a škol přicházejí všechny děti – pomalejší, temperamentní, extrovertní i tiché; děti, které v něčem vynikají nebo kterým něco úplně nejde; děti nadané a ty, které potřebují podporu nebo mají speciální potřeby a potřebují – tak jako v jiném vzdělávacím sytému – podporu asistenta pedagoga nebo nějakou jinou specifickou pomoc.

Ale pro všechny může být toto prostředí podporující a přínosné. Tím, že se učí ve věkově promíchaných skupinách, učí se spolupracovat s malým nebo velkým, radí se spolu, učí se pomáhat si nebo vést druhé. Také se učí používat svoji svobodu a být zodpovědné, protože když se samy rozhodují – trénují svůj odhad skrze řešení situací, je to více jejich osobní záležitost. Děti mají v Montessori škole možnost být samy sebou, učit se rozhodovat o sobě a o tom, co a jak budou dělat. Když pracují individuálně – každé na jiné činnosti, nemusí čekat na ostatní nebo prožívat frustraci z toho, že druhým nestačí – dělají prostě věci tak, jak samy v tuto chvíli nejlépe dokážou.

Způsob práce s důrazem na individualizaci ve prospěch dětí klade velké nároky na pedagogy – jejich cílem je, aby každé dítě bylo v Montessori prostředí spokojené a dělalo pokroky. To je určitě pomoc pro každé dítě.

  1. Ve kterém věku je nejlepší s touto metodou začít?

Montessori program nabízí vzdělávání pro budoucí rodiče a chůvy pro vedení dětí od narození do tří let, pro učitelky mateřských škol a maminky předškoláků, pro učitele mladšího a staršího školního věku pro základní školní vzdělávání. Do společnosti Montessori ČR z.s., která se věnuje v ČR vzdělávání dospělých již 20 let, přicházejí na semináře a kurzy o Montessori způsobu výchovy a vzdělávání pedagogové i studentky pedagogiky, budoucí rodiče a maminky dětí, ale také babičky nebo celé rodiny. Takže můžete začít v jakémkoliv věku!

Budoucí maminky přicházejí na kurzy pro informace o přístupu k těhotenství a porodu; dále se učí, jaké hračky vybírat pro své miminko, jak vnímat jeho potřeby a jak s miminkem komunikovat. Potom může maminka s batoletem navštěvovat Montessori pracovny pro batolata a ve třech letech zapsat své dítko do Montessori školky. Navazuje přístup pro celé základní vzdělávání a podporu dospívajících dětí, které můžeme využít také jako informovaní rodiče. Takže opravdu – v každém věku nás může Montessori program obohatit.

  1. Zaměřím se ty nejmenší – jak se Montessori školka odlišuje od ostatních?

Mateřské školy pro děti od 3 do 6 let jsou vybaveny velmi přirozeným praktickým prostředím – malé funkční kuchyňky, kde jsou aktivity jako z maminčiny kuchyně; řemeslné dílničky, usilujeme o přírodní zahrady s péčí o rostliny. Důležité je nabízet dětem praktické činnosti, při kterých se učí postarat se o sebe a své prostředí – například připravit si svačinku, nalít si pití nebo polévku, zvládnout samostatné oblékání podle obrázkového ukazatele, vyčistit si boty; připravit květiny do váziček na stolečky, zapojit se do úklidu, utřít stolek, vyprat a pověsit prostírky a podobně. Děti si tuto „práci“ velmi užívají – mohou napodobovat to, co vidí u dospělých, mohou být užitečné a nezávislé a to posiluje jejich sebedůvěru.

Místo obvyklých hraček je v policích speciální materiál pro podporu smyslového vnímání – jsou to Montessori pomůcky, ale také další materiály a aktivity, které připravují učitelky. Děti se mohou učit počítat – a to nejen řadu čísel a množství, ale také početní operace nebo třeba zlomky – vše je ale podpořeno pomůckami a materiálem se smyslovým vnímáním, matematický materiál umožňuje všechna čísla „mít v ruce“ a osahat, potěžkat, vidět a pomůcky mají systém a řád. Prostředí je také připraveno na citlivou fázi dětí pro jazykový rozvoj, jejich zájem o psaní a čtení – opět je čtení podpořeno smyslovým vnímáním a musí vycházet ze zájmu dítěte. Snažíme se také připravit dětem setkání s cizím jazykem a podpořit jejich pozdější záměrné učení. V poličkách ve třídě jsou aktivity a materiály k objevování přírody – jsou to obrázky, modely, pozorování, ale také pracovní listy a knížečky pro čtení a opisování slov, dolepování a vybarvování nebo další tvořivé a kreativní činnosti s přírodními náměty. Dřevěné mapy a hmatový či barevný globus dávají představu o kontinentech a uspořádání států, děti rády poznávají vlajky a obkreslují mapy. Jsou tu hudební pomůcky a výtvarné potřeby a velká nabídka výtvarných a kreativních činností.

V každé Montessori školce také najdete na zemi vyznačenou linii ve tvaru oválu nebo elipsy, která slouží pro pohybové činnosti, trénink koordinace pohybů a soustředění a také se využívá pro setkání všech dětí v komunitním kruhu při společném povídání, sdílení nebo oslavách.

Preferují se přírodní materiály pro nábytek, náčiní a materiály pro činnosti dětí, jemné pastelové barvy v interiéru, estetická a umělecká výzdoba. Prostředí má být hlavně praktické pro děti, aby na vše ve svém prostředí viděly a dosáhly a aby rozuměly jeho uspořádání. Dáváme pozor na to, co dítě vidí a vnímá ze své výšky, aby nebylo zahlceno třeba barevností prostředí.

Velký důraz je kladen na respektující komunikaci s dětmi a dětí mezi sebou, na svobodu pohybu a podporu vlastní aktivity a nápadů dítěte.

  1. Jak probíhá běžný den v takové školce?

Denní režim má celkem běžnou organizaci – dopolední práce dětí, společné setkání, pobyt venku, relaxační část po obědě a další odpolední program. Dopolední část je organizována jako několika hodinový blok na volnou práci, kdy si malí pracovníci vybírají aktivity v policích, pracují na svých zvolených činnostech samy nebo se svými kamarády. Učitelky pomáhají dětem s výběrem, ukazují, jak na to a podporují děti ve vlastním experimentování a objevování.

Například svačinky nejsou organizované jako společné přerušení činnosti, ale jídlo je po určitou dobu připravené a děti samy obslouží, jak a kdy potřebují. Jemným signálem se potom děti upozorňují na to, že je potřeba činnosti dokončit, protože se chystá venkovní program. Před tím ještě bývá pohybové cvičení na linii a společný komunitní kruh, také třeba básničky a zpívání a podobně. Venku je důležité ponechat svobodu pohybu, nejlépe v přírodním prostředí. Po obědě je relaxační hodinka se čtením knížek a opět tvořivý a pracovní odpolední program.

Do programu školek se zařazují také exkurze, výlety a společné zážitky dětí v nových prostředích mimo školku.

  1. Je důležitá pravidelná docházka?

Určitě – vidíme u dětí s pravidelnou docházkou větší jistotu, sebevědomí a napojení v kolektivu dětí. Děti, které chodí jen některé dny v týdnu pak stále začínají znovu. Důležitý bývá také včasný příchod, protože děti, které rodiče pravidelně přivádějí až během dopoledne, ztrácejí čas na volnou práci a narušují soustředění ostatních dětí.

  1. Ve větších městech je po Montessori školkách velká poptávka. Vznikají školky s Montessori, jaká je kvalita těchto školek?

Byli bychom rádi, aby všude byly kvalitní Montessori školky – ale vždy to záleží na lidském faktoru a také možnostech, které školky mají. Často vznikají školky z iniciativy rodičů, kteří tento přístup chtějí pro své děti – a pokud nenacházejí odezvu ve veřejné školce a u obecního zastupitelstva, zakládají soukromé školky třeba ve velmi skromném prostředí. Maminky také často procházejí pracovní rekvalifikací – Montessori kurzem a doplněním pedagogického vzdělání – aby mohly zajistit kvalifikaci pedagoga podle platné legislativy. Potom ještě potřebují finance na zajištění vhodného prostředí a krásné a pohodlné vybavení… A to všechno je spousta práce a osobních obětí. Takže někdy je to postupné učení a cesta ke kvalitě. Také se stává, že budování Montessori školky je komerční záležitostí bez lásky a porozumění. Nebo, že kolektiv ve veřejné školce, kde je ještě další vzdělávací program, není jednotný… Je mnoho faktorů, které mohou negativně ovlivnit kvalitu i opravdu dobrého záměru.

  1. Jak poznat v dnešní nabídce tu dobrou?

Podívat se na zajištění prostředí a vybavení, zajímat se Montessori kvalifikaci pedagogů a jít se opravdu několik dní podívat, jak program a přístup k dětem ve školce probíhá. Pokud jste ve školce, dívejte se na děti – jak pracují, jak jsou samostatné a sebevědomé, zda jsou spokojené; a sledujte přístup učitelů – jak s dětmi komunikují, jak vedou děti k objevování, k výběru, jak podporují jejich samostatnost a dodržování pravidel. Vnímejte, zda jsou ve školce pravidla, řád a pořádek, ale také porozumění a laskavý a jemný přístup k dětem.

  1. Zvládne dítě po Montessori školce nastoupit do klasické školy nebo musí pokračovat v Montessori základní škole?

Zvládne každou školu, ale v Montessori škole může dále rozvíjet dovednosti a schopnosti, které si v Montessori školce již vybudovalo a ve škole pak může navazovat na své úrovni v prostředí a přístupu, které je mu dobře známé. Ale děti jsou velmi adaptabilní – přizpůsobí se tomu, pro co se jejich nebližší lidé – rodiče – rozhodli.

  1. Po absolvování klasické mateřské školky, může dítě následně pokračovat v Montessori základní škole?

Může, pokud mají školy kapacitu přijímat také děti, které nepřicházejí z Montessori školky v obci – to už někde pro velký zájem bývá problém. Už na jaře při zápisu do školy ale vidíme rozdíly v dovednostech, komunikaci a sebejistotě dětí, které přicházejí z Montessori školky nebo z jiných programů. Je mi líto nevyužitých schopností a možností dětí.

  1. Mají Montessori školy stejné akademické nároky jako tradiční školy?

Pro školky a školy zařazené v rejstříku škol MŠMT v ČR platí také pro Montessori zařízení rámcový vzdělávací program se stejnými výstupy z předškolního nebo školního vzdělávání. Spíše míváme vyšší nabídku a také umožňujeme dětem s určitým zaměřením, aby se svému zájmu více věnovaly. Potom přesahují svým učením v určité oblasti ze školky do školy nebo ve škole do vyšších ročníků – ale není to přetěžování dětí, protože metody práce jsou adekvátní a děti vše přijímají přirozeně jako hru. Navíc nejsou do učení nuceny, je to nabídka činností a pomůcek, připravené lekce učitelů – nezkouší se, neznámkuje a nesoutěží.

  1. Jakým způsobem jsou informování rodiče o výsledcích svých dětí? Můžou rodiče nějakým způsobem zasahovat do výuky?

Zpravidla jsou Montessori školky a školy otevřeny rodičům tak, aby rodiče, pokud mají zájem, měli přehled o práci, pokroku a pohodě svého dítěte. Učitelky si vedou o pokroku dětí své záznamy, informují rodiče, umožňují náslechy, nabízejí konzultace a také vzdělávání pro rodiče v podobě večerních seminářů.

Děti ve školce si nosí domů své práce, jakmile je dokončí, školky informují rodiče přes fcb nebo webové stránky o tom, co se ve školce děje. Ve školách jsou výsledky pokroku žáků vedeny jako dokumentační portfolia práce dětí, pedagogické záznamy o postupu dítěte a každý den má dítě záznamy o tom, co ve škole dělalo ve svém školním deníku, o pokroku dítěte se mohou dozvědět na konzultacích a z popisného slovního hodnocení.

Rodiče mohou přispět nebo pomoci – podle svého profesního oboru nebo osobního zaměření. Pokud by chtěli zasahovat do výuky a systému práce – to je asi otázka, čeho se to přesně týká, protože škola má svůj školní vzdělávací program a svá pravidla. Rodiče se mohou informovat, mohou vznést své obavy nebo připomínky, mohou se školou diskutovat. Snažíme se vycházet vstříc potřebám rodiny ve prospěch dítěte, ale nemůžeme specifikovat školu pro každého rodiče jinak.

  1. Používají se v Montessori systému učebnice a domácí úkoly?

Učebnice se nám zpravidla moc nehodí – nejsou obsahem souběžné s naší osnovou programu „Kosmická výchova“. Spíše se používají jako jiné encyklopedie a mohou být součástí školní knihovny. Děti mohou pracovat ve škole s různými zdroji informací – klíčové učivo je připraveno ve formě pomůcek a materiálů pro samostatnou práci dětí, nové učivo je představeno na společných lekcích. Další procvičování může být s různými materiály – děti mají rády encyklopedie, pracujeme se slovníky, začínajícím čtenářům připravujeme brožurky a malé knížečky k práci s informacemi, používáme moderní komunikační technologie. Zdrojem informací jsou také pozorování, exkurze a rozhovory….

Pravidelné zadávání každodenních domácích úkolů není v Montessori školách běžné. Spíše zadáváme domácí úkoly v případě, že opravdu potřebují prostor a čas mimo školní prostředí.

Také mohou mít úkoly děti, které si špatně organizují čas ve škole. Některé procvičovací rutinní úkoly potřebují delší čas (například vyplnění matematické nebo jazykové brožurky pro zautomatizování nějakého jevu) a záleží na dítěti, zda bude pracovat doma, nebo také v družině nebo to stihne ve škole – ale úkol musí být hotov do domluveného termínu. Snažíme se nepřenášet školní práci dítěte na rodinu, aby doma využívalo dítě zase jiné podněty rodinného prostředí.

  1. Kolik dětí může být v jedné třídě?

Děti potřebují velké kolektivy pro bohatost sociálního prostředí a také pro svoji větší samostatnost. Protože pracujeme ve věkově smíšených skupinách, potřebujeme alespoň kolem 24 dětí na třídu. Více je lépe, ale větší kolektiv pak potřebuje dvojici nebo trojici sehraných pedagogů. Často je slyšet mýtus o tom, že v Montessori třídách je jen málo dětí – to je nesprávné pochopení potřeb dětí. Potřebují získávat sociální zkušenosti a také najít si svého kamaráda – a to se lépe daří v početně velké třídě.

  1. Je nějaký problém s integraci dětí, které prošly Montessori programem v reálném světě?

O žádném nevím, pokud za problém nepovažujeme osobitější a otevřenější přístup k řešení věcí a komunikaci.

  1. Nějaké vzkazy čtenářům?

Doporučuji zajímat se o Montessori přístup, jít se podívat do takových zařízení a vyhledávat tento program pro své děti. Věřím, že Montessori program přináší obohacení malým i velkým. Je to program, který je se svojí více než stoletou existencí stále moderní. Podporuje radost z učení pro děti na celém světě a radost z jejich pokroku u jejich rodičů. Je to možnost pro jinou budoucnost.

Děkujeme za rozhovor.

Mgr. Kamila Randáková,

Montessori pedagog, členka lektorského týmu Montessori ČR z.s., spoluzakladatelka školy MŠ a ZŠ Montessori Slaný

Mohlo by Vás také zajímat

Napsat komentář

CzechSlovakia