Main menu

 

Milý deníčku … aneb můj 2. měsíc s miminkem

30 Bře 2015

Větší polovina šestinedělí za námi a těžké zkoušky před námi. Bolavá prsa a bolení bříška byly zkouškou ohně. Ale nic netrvá věčně. „Co tě nezabije, to tě posílí“ bylo moje heslo. První malinkaté krůčky, které Míša udělal, mi všechno vynahradilo.

Už nás vidí, ale úsměv nikde

Je jasné, že novorozeně vidí jen na krátkou vzdálenost. Ke konci šestinedělí nás pak Míša překvapil tím, že začal jezdit očima po všem, co se hýbe na vzdálenost asi půl metru. Hlavičkou otáčí minimálně, ale ty kukadla mu jedou snad všude. Dalším překvápkem byl pro nás jeho hlásek. Začal si poprvé vykládat. Byla to sice jen pidi chvilka, ale úsměv se vykresil opravdu každému, kdo v tu chvíli byl poblíž. Pak jsem se snažila Míšu vyfotit. Pochopitelně jsem na něj dělala různé grimasy, propůjčovala hlas hračkám a podobné vylomeniny proto, abychom zvěčnili jeho první úsměv. No kdéže… Míša a smát se? Máma chce toho nějak moc! Takže ještě nějaký ten pátek si budu muset počkat.

Co sním, to Míša prozradí

Celé šestinedělí jsem opravdu nesnědla nic, co by obsahovalo čokoládu. Pak jsem si řekla, že musím už přece zkusit, jestli to Míšovi bude vadit nebo ne. Takže jeden den jsem si zobla jeden vytoužený čokoládový cookies. Míša byl vklidu a tvářička čisťounká. No vida, žeby mu to nevadilo? Zkusím další den teda dvě sušenky a jeminánku, druhý den měl Míša bradu i líčko samý pupínek. Mámo, mámo, styď se. Proto si dávám na čokoládu pořádného majzla. Kromě nadýmavých potravin bylo pro mě tabu i vše, co obsahovalo droždí. Zjistila jsem to po tom, co nám tchýně jednou uvařila svíčkovou s knedlíkem a upekla koláče z drožďového těsta. Míšu pak druhý den citelněji bolelo bříško. Pro příště už budu vědět…

2.mesic-b

Bříško stále bolí

Do dvou měsíců Míšu trápilo bříško. Hlavně kolem 16 až 18 hodiny ho to trápilo nejvíc. Krčil a kopal nožkama, zatínal pěstičky a ten jeho výraz byl fakt žalostný, chudáček malinký. Takže jedeme cvičeníčko s nožkama alá jedeme na kole ve dne i v noci, mažeme bříško Pupíkem a před kojením si cucne Espumisan. Při koupání jsem mu vždy žínkou nahřála bříško, to mu dost ulevilo. Taky pomáhalo, když jsem u kojení Míšovi jednou rukou zatlačila do patiček, aby si nožky opřel a pokrčil. Často si taky hověl na bříšku. To se po chvilce prdělo a kakalo jedna báseň.

Paseme koníčky a první zájem o hračky

Každý den koupeme, takže když Míšu namažu olejíčkem, automaticky jdeme pást taky koníčky. Pokaždé mu jde přetáčení na bříško líp. A když mu pak zapřu nožky, hlavičku si po pár „pasání“ drží fakt ukázkově. Někde jsem se dočetla, že během dne je páteř miminka často do oblouku a pro její správný vývoj by se miminko mělo vždy po vyspání chvíli přetočit na bříško. Takže paseme koníčky na chvilinku asi tak 4krát za den.

2.mesic-a

Konečně ho začínají zajímat hračky. V lehátku jsem mu tedy zavěsila pár hraček tak velkých, aby na ně dosáhl, ale že by měl zájem se jich dotknout, ani nápad. Zkušenější maminka mi poradila, abych mu vzala jeho ručičku a s ním se dotkla hračky. No ne, že za týden už si do nich drncal sám… To jsem zvědavá, kolik rad se ještě dozvím. Už se na ně těším 

Pokud Vás maminky zajímá cokoliv, o čem jste se tady nedočetly nebo se chcete podělit o svou zkušenost, neváhejte a napište mi pod tímhle článkem do komentáře. Budu se na Vaše příspěvky moc těšit.

maminka Pavla

Mohlo by Vás také zajímat

One comment on “Milý deníčku … aneb můj 2. měsíc s miminkem

  1. Pingback: Dvouměsíční miminko | Blog Mimulo

Napsat komentář

CzechSlovakia