Main menu

 

Když vysloví své první slůvko

5 Čvn 2015

Prvními vědomými slůvky děti začínají obvykle někdy kolem prvních narozenin. Někdy dříve, někdy později, až v 18 měsících či déle. Děti se, tak jako ve všech jiných oblastech vývoje, i v řeči vyvíjí velmi individuálně. A hlavně řeč se vyvíjí nikoliv po krůčcích, ale ve skocích.

Kolem 12 měsíců dítě začíná rozumět obsahu toho, co mu říkáte. To, že vám rozumí, se projeví reakcí – udělá paci, paci, ukáže, jak je veliký,… A také je to období, kdy začíná dítě používat první slova. Dítě slovně označuje a vyjadřuje svou myšlenku. Prvními slůvky dítě označuje členy rodiny a věci, které dobře zná.

A Sweet little girl sitting on studio white background

Jak vypadají první slova?

Většinou bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná. Zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik (mama, baba). Vzhledem k lehčí výslovnosti děti začínají slovy, které obsahují hlásky, které se jim dobře vyslovují, tedy souhlásky „b, m, p, h, d, t“ a také samohlásky „a, e, i, o, u“.

Pro rozvoj řeči je klíčové opakování. Miminko opakuje nejprve jednoduché zvuky, poté se učí opakovat slabiky a slova a nakonec věty a složitější výrazy. Od začátku si opakováním osvojuje i melodii a intonaci řeči. Opakování je důležitým principem výchovy. Dítě opakuje nejen to, co slyší, ale i to, co vidí, včetně chování dospělých.

Zpočátku je dítě opatrné a vyjadřuje se pomalu. Během „povídání“ dělá pauzy. Slovesa často nahrazuje citloslovci (místo: Auto jede, řekne „tú, tú, místo: Tamhle je pejsek, řekne „haf, haf“).

Asi ve dvou letech dítě dokáže slova spojit do krátké dvou či víceslovné věty. A to už začíná období spontánního vyjadřování ve větách. Dítě používá slovesa, přídavná jména, předložky,…téměř všechny slovní druhy. Asi ve třech letech je řeč pro okolí srozumitelná. Dítě povídá samo, dokáže komunikovat s okolím, ptát se na to, co ho zajímá. Řeč je pro dítě hlavním prostředkem ke komunikaci s okolím.

Jak dítě podporovat v mluvení?

  • Často na dítě mluvte, zpívejte mu a společně se smějte. Dejte si děťátko čelem k sobě, houpejte jej a povídejte si s ním.
  • Dítě by mělo po celý den a při běžných činnostech vnímat mluvenou řeč. Všechny hry, situace a společné zážitky by měli rodiče komentovat. Samozřejmě přiměřeně věku.
  • Důležité je, aby na vás vidělo. Ve fázi, kdy se učí slabiky, je potřeba, aby vidělo váš obličej a to, co dělají vaše ústa. Je to potřeba pro nácvik správné artikulace.
  • S děťátkem si užívejte legraci, vydávejte legrační zvuky, měňte výšku hlasu a přehánějte ve výrazu.
  • Vždy reagujte, když vydá jakýkoliv zvuk či slovo a radujte se společně s ním z každého pokroku a vydaného zvuku.
  • Když na něj mluvíte, používejte jednoduché a známé zvuky. Např.jak dělají zvířátka a věci (pejsek dělá – haf, haf, mašinka – šššš,…).
  • Na dítě nešišlejte! Dítě se učí nápodobou a pokud si osvojí zkomolená slova, těžko se je budou odnaučovat.

Co když nemluví jako ostatní?

Pokud dítě nemluví tak jako sousedovic, není třeba se znepokojovat. Pokud vidíte, že vám evidentně rozumí a reaguje na to, co mu říkáte a když ho oslovujete, nebojte se. Ono se rozmluví. S řečí je to stejné jako s prvními krůčky, prvním zoubkem apod. Zkrátka každé dítě je jiné a jinak se vyvíjí. Děti mezi sebou neporovnávejte, ušetříte si zbytečné starosti.

Na vývoj řeči mají vliv vrozené předpoklady, prostředí, ve kterém miminko vyrůstá, dokonci i to, zda mělo dudlík a jak dlouho, jak moc sleduje televizi a spousta dalších faktorů. Pokud dítě používá dlouhodobě dudlík, nemá v ústech dostatečný prostor pro přirozený rozvoj mluvidel a může dojít k narušené artikulaci a posléze bude nutná péče logopeda. Nehledě na to, že časté a dlouhodobé používání dudlíku vede k vadnému tvaru čelisti, což pak řeší zubní lékař. Stejně nevhodné pro správný vývoj řeči je časté sledování televize. Na dítě se při sledování televize valí obrovské množství obrázků a dětský mozek není schopen takové množství informací zpracovat. Poté se dítěti zhoršuje pozornost. S televizí nemůže komunikovat. Nemůže ji chvíli poslouchat a pak jí „odpovídat“.

Dítě do mluvení nenuťte. Slova dítěti jen nenásilně nabízejte. Dítě by mělo zjistit samo, že řeč je pro něj důležitá, aby byly splněny jeho potřeby a přání. Nenuťte dítě do opakování jednotlivých slov, ani ho v jeho řeči neopravujte a nesnažte se zpřesňovat jeho výslovnost. Rodiče by měli svých řečovým vzorem postupně vylepšit řeč dítěte, rozšiřovat jeho slovní zásobu a vylepšovat větnou stavbu. Na nácvik jednotlivých hlásek přijde čas až později, po 4. – 5. roku života.

Mohlo by Vás také zajímat

One comment on “Když vysloví své první slůvko

  1. Pingback: Síla dětského poprvé | Blog Mimulo

Napsat komentář

CzechSlovakia