Main menu

 

Jaká je bilingvní výchova?

21 Dub 2016

Znáte rčení: „Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem“? Je velmi pravdivé. Obzvlášť u dětí, které pocházejí z dvojjazyčné rodiny. Tedy že každý z rodičů na ně mluví jinou řečí. Pokud dítě vyrůstá v dvojjazyčném prostředí, mluvíme o bilingvní výchově nebo také o dítěti (člověku) s bilingvními schopnostmi, ač jedna z řečí bývá dominantní a druhá řeč bývá vázána na konkrétní prostředí (např. rozhovor s otcem, který mluví jiným jazykem).

Pro dospělé je obtížné naučit se cizí jazyk. Pokud se dítě začne učit cizí jazyk ve školce nebo ve škole, bývá to pro něj jednodušší. Když se však dítě narodí do rodiny, ve které se mluví dvěma jazyky, je to úžasné. Dítě většinou má jeden jazyk dominantní. Obvykle ten, kterým mluví matka, s kterou dítě tráví více času. Druhý jazyk si dítě osvojuje jen tak mimochodem, avšak velmi efektivně a dokonaleji, než později jako učební předmět ve škole.

mom-1312842_640

Bilingvní výchova

Bilingvní výchova musí mít v rodině vždy svá pravidla. Dítě by si nemělo plést oba jazyky dohromady, proto je potřeba, aby s ním každý z rodičů vždy mluvil jen jedním jazykem. Dítě pak rychle pochopí, že s maminkou se mluví jinak než s tatínkem. A brzy se naučí mluvit a odpovídat jazykem, kterým je tázáno.

Když rodiče umí mluvit oběma jazyky, musí se napřed dohodnout na jazyku, kterým budou mluvit v rodině společně, např. při obědě, při hraní,…). Obecně se doporučuje, aby rodinným jazykem byl ten jazyk, kterým se nehovoří v prostředí, kde dítě vyrůstá. Dítě pak bude mít jasno, že doma se mluví jinak než ve škole nebo v obchodě.

Aby dítě zvládlo oba jazyky zároveň, je nutné, aby je poslouchalo ve stejné míře. Pokud se otec objeví v rodině jen sporadicky (třeba jen o víkendech) a navíc dítě nevyrůstá v prostředí otcova jazyka, bude pro dítě osvojení se toho jazyka velmi obtížné. Potom se doporučuje vymyslet jiné možnosti osvojení daného jazyka. Třeba prostřednictvím písniček, čtení pohádek, apod.

girl-775060_1920 – kopie

Výhody bilingvní výchovy

  • Je dokázáno, že děti vnímají nejvíce jazyk od narození do asi dvou let. Mají totiž otevřeno řečové centrum. Tato schopnost rychle si osvojit nová slově postupně odeznívá, a to asi do sedmi let.
  • Dětem jde osvojování nového vždy rychleji, než dospělým. Říká se, že děti jsou podobné houbám, které nasávají nová a nová slova.
  • Již malá miminka umí odlišit mateřský jazyk od cizího. Je tedy pravděpodobné, že děti vnímají jazyk již v bříšku u maminky.
  • Pokud je jeden z rodičů cizinec a s dítětem komunikuje v cizím jazyce, dítě lehce akceptuje podmínky a dokáže velmi brzy porozumět tomu, co rodič říká, i přesto že ze začátku dítě odpovídá v řeči dominantní.
  • Dvojjazyčná výchova přináší i další pozitiva. Děti z bilingválního prostředí bývají tolerantnější vůči jiným kulturám, bývají přizpůsobivější a flexibilnější. Z hlediska jazykového má dítě z dvojjazyčné rodiny další klad, a to plynulé vyjadřování ve dvou světových jazycích, což je do budoucna pro každého velké plus.

Nevýhody bilingvní výchovy

  • Pokud se rodiče dohodnou, že jeden z nich bude na dítě mluvit cizí řečí, i když není cizinec, dítě často nechápe, proč. A může být zmatené.
  • Mnoho bilingvně vychovávaných dětí mívá opoždění řeči. Dětem z dvojjazyčného prostředí zkrátka trvá déle, než si osvojí více jazyků. Často ještě v předškolním a mladším školním období mají problémy s výslovností.
  • Může se dokonce stát, že některé děti na časnou výuku cizího jazyka mohou reagovat zpožděním vývoje (regresí).
  • Je možné, že se objeví i problémy s mateřským jazykem. Dítě míchá oba jazyky dohromady. Pokud nemůže najít vhodný jazyk v mateřštině, použije výraz z druhého jazyka. Komplikuje se tak vnitřní řeč, tedy myšlení a můžou nastat problémy v komunikaci s vrstevníky či dospělými.
  • Když dítě jazyk nepoužívá během dalších let vývoje, jazyk se postupně ztrácí.

S přáním krásného dne
www.mimulo.cz

Mohlo by Vás také zajímat

Napsat komentář

CzechSlovakia