Main menu

 

Dudlík – dobrý sluha nebo zlý pán?

29 Kvě 2015

Šidítko, dudel, cucel, dudlák, cumel, dudlík. Mnoho pojmenování, tvarů, barev, značek, to vše je dnes dudlík. Je důležitou součástí první výbavičky miminka téměř každé maminky, ta která si jej nepořídila, ho dříve či později dostane darem. Ovšem rovněž šidítko má hodně zastánců, ale také odpůrců jak mezi odborníky, tak také mezi maminkami. Některé ženy si myslí, že dítě bez nich neuklidní, jiné se domnívají, že znesnadňuje kojení nebo že ničí osobnost dítěte a u další maminky se dudlík stane nezbytnou součástí outfitu dítěte.

Mnoho podob

Dříve měl dudlík jednu barvu a jeden tvar většinou v podobě sedmikrásky a maminky si počáteční péči o své děťátko bez něj neuměly představit. V současnosti jeho používání vytváří mnoho spekulací, ale stejně dobře živí řadu obchodníků. Dnes si již opravdu máme možnost vybírat ze spousty krásných motivů. Mimo pohádkových, sportovních šidítek najdeme také čistě tematická (pro kluky, pro holky) či dudlíky s vtipnými nápisy a můžeme se kochat až po opravdu originální a designová (šidítka s motivem krajky, motýlů, ptáků, kytek). Liší se i celkovým tvarem, tvarem savičky a materiálem. V prodeji jsou klasické kruhy nebo dudlíky ve tvaru písmene U či motýlích tvarů, s větráním či bez, stačí si vybrat. Přímo savičku najdeme ve tvaru ortodontickém nebo anatomickém, rozlišují se dle věku dítěte a vyrábí se z několika materiálu – silikonu, latexu a kaučuku. Vybírat z čeho máme, jen aby vyhovovaly našemu miminku.

Beautiful baby sleeping

Kdy dítě dudlík potřebuje

„Obecně je dudlík u dětí spojený právě s uklidněním a bývá také uspávadlem,“ potvrzuje dětská psycholožka Ilona Špaňhelová. Právě pro taková užití byl a měl by být dudlík právě nabízen. Pokud děťátko odmítá matčiny prsa a má problémy se sáním, je šidítko šikovnou pomůckou, jak to dítě naučit. Především máme na mysli děti předčasně narozené. Pokud žena kojí a její dítě je opravdu „nenasytné“, může si právě díky dudlíku na chvíli odpočinout. Některé laktační poradkyně tvrdí, že šidítko může dítě odnaučovat sacímu reflexu a nedoporučují ho. Jiní odborníci se shodují, že dudlíkem se nemůže nic pokazit, pokud se o něj pečuje správně (neolizovat a častěji ho umývat) a užívá se jen podle potřeby.

Můžeme tak miminku pomoci v době jeho nemoci, nebo když kvůli nemoci na malou chvíli nemůžeme kojit. Jednoduše pokud dudlík miminko uklidní nebo ho uspává, nemusíme se bát, díky speciálním tvarům a materiálům není dudlík překážkou ani v případě, kdy dítěti rostou zuby. Zachraňuje také miminko před nepříjemným zlozvykem cucání palce. Palec dítěti nikdy neodebereme.

Jedinou nevýhodou zůstává pouze fakt, že pokud je na něj dítě zvyklé, musíme ho brát všude s sebou, jinak si zažijeme krušné chvíle a noci. Ztrátě dudlíku zabrání šikovné řetízky s klipem, které lze připnout kamkoliv a nehrozí uškrcení dítěte. Ale rovněž při používání dudlíků si musíme dát pozor, kdy ho používáme normálně a kdy už touha dítěte po šidítku hraničí se zlozvykem. Ilona Špaňhelová upozorňuje, že se setkává i s případy, kdy se dudlík stal prostředkem tišení, když nastal nějaký problém, například když dítě spadlo (u batolete). Podotýká, že „dudlík se v tomto případě může stát prostředkem uklidnění víc než rodičovská náruč nebo slovo, které by měly mít vždycky přednost.“

Když dítě dudlík odmítá

V několika případech dítě dudlík vyplivuje, nechce ho, neutiší ho. Pak mají maminky takových dětí vyhráno, hlavně co se týče odvykání si na něj. Ovšem i takové odmítání má svá, mimo jiné, negativa. Pokud totiž dítě neutiší nic jiného než matčino prso, tak si žena zničí buď bradavky neustále přisátým tvorečkem, nebo přijde o nervy, když dítě prostě nechce přestat brečet. V horším případě si jako náhradu dudlíku vybere palec. Cucání palce je nebezpečné, protože může dojít k celoživotní závislosti, může více jak šidítko způsobit dítěti problémy se skusem, hrozí více zubní kaz a infekční zanesení palce. Jak řešit palec? Pepřem ne, jak by nám poradily naše babičky, spíše dítěti ve spánku palec zaměnit za dudlík, aby se z palce zmiňovaná závislost nestala. Pokud ovšem miminko cucá palec jen sem tam a jinak je hodné – nepláče, není proč se znepokojovat.

Z pohledu výzkumů

Používání šidítka stimuluje tvorbu slin. Větší množství slin neutralizuj pH v ústní dutině a tím snižuje riziko vzniku zubního kazu. Sliny zvlhčují ústa a zabraňují jejich poranění. V neposlední řadě se zvyšuje tvorba IgA a SIgA protilátek, které mohou snížit riziko vzniku syndromu náhlého úmrtí. Dumlání před čtvrtým rokem věku (někde se uvádí před druhým rokem) chrupu neškodí. Samozřejmě záleží na četnosti, intenzitě a délce. Později se už může objevit špatný skus nebo vada řeči. Dudlík dokáže dítě rychle uklidnit.

Adorable baby with pacifier

Kdy odnaučovat

Většinou když už se nám dudlání dudlíku vymyká kontrole, například pokud je dítě potřebuje opravdu při každé činnosti či při každém trápení. Jestliže máme dudlíku už skoro tolik co hraček nebo pokud ke každému oblečení máme i ladící dudlík. Takové používání už může hraničit se závislostí a dlouhodobá závislost na dudlíku může být příčinou, jak již bylo výše zmíněno, nejen zubního kazu a předkusu, ale také psychické nevyrovnanosti. Podle odborníků je hraniční věk pro cucání šidítka 2,5 roku.

A jak odnaučit?

Mnohdy musíme bojovat a obrnit se trpělivostí, ovšem nic netrvá v světě věčně… Důležité je vytrvat, a jestli začneme s odnaučováním, hned to nevzdávat. Většinou si dítě zvykne samo být bez dudlíku nebo dudlík samo ničí a pak už je odvykání jednoduché. Ale pokud tomu musíme či chceme pomoci, jsou v naší věci dobrými pomocníky malé příběhy, které děti mají rády – dudlík odvezli popeláři, dali jsme ho zvířátkům v lese, aby se nebála, odnesli ho čerti, protože velké děti dudlík nepotřebují nebo jsme ho dali Ježíškovi, aby ho donesl potřebným apod.

Dudlík tedy stále zůstává pro naše děti dobrým sluhou, jen to s ním, stejně jako se vším, musíme umět, aby nám nezpůsoboval spíše nepříjemnosti nežli pomoc.

Článek pro Vás napsala Daniela Fruhwirtová Hradská

Mohlo by Vás také zajímat

Napsat komentář

CzechSlovakia