Main menu

 

Dětské alergie současnosti

12 Kvě 2015

Podle odborníků každé třetí dítě trpí alergií. Můžeme konstatovat, že to není zanedbatelné číslo a alergie se stává moderní a velmi oblíbenou diagnózou pediatrů. V dnešní době tedy nenajdeme rodiče, který by neřešil fakt, zda jeho dítě už není alergik. Jaké jsou nejobávanější alergie, jsou opravdu takovým problémem a hrozbou, dá se jim předcházet? Pokusíme se vám odpovědět.

Nejčastější chronickou chorobou v dětství je bezpochyby průduškové astma, z čehož také vychází, že se dále naše děti mohou trápit alergickou rýmou. Ale také kožními projevy alergie a v neposlední řadě potravinovou alergií, se kterou se v dnešní době setkáváme i u velmi malých dětí a bohužel s ní souvisí problematika anafylaxe. Anafylaxe je náhle vzniklý a život ohrožující stav, který se projeví buď jako akutní dušnost způsobená obstrukcí dýchacích cest, nebo jako anafylaktický šok. Nejčastější příčinou anafylaxe jsou potraviny (až v 50 % případů), následují léky a hmyzí jedy.

Vysoké riziko pro vznik alergie a astmatu je u dítěte, které má alespoň jednoho příbuzného I. stupně tj. (sourozence nebo rodiče) s doloženým alergickým onemocněním. U takového dítěte je riziko vzniku alergických onemocnění asi ve 30 – 40 %. Pokud mají oba rodiče alergická onemocnění, pak toto riziko u dítěte stoupá až k 60 – 70 %. Pokud dítě nemá nikoho v rodině alergického, je pravděpodobnost výskytu alergie 5 – 10 %.

Alergická rýma

V současné době patří alergická rýma k celosvětově nejčastějším chronickým onemocněním, a to jak u dětské, tak i dospělé populace. Ke konci dvacátého století si lékaři začali více všímat řady shodných nebo podobných rysů mezi alergickou rýmou a průduškovým astmatem a vzájemného ovlivňování rozvoje, průběhu a tíže těchto chorob.

Rýma neustále obchází naše malé potomky, neustále s ní bojujeme a není patrně období (snad jen letní měsíce), kdy bychom nemuseli mít po ruce kapesník a řešit léčbu „nudliček“ u nosu. Bohužel však také rýma může být velmi zákeřná a po pátém roku dítěte mít rýma závažnější charakter, může jít o zmiňovanou alergickou rýmu, která může být pro naše dítě velmi nepříjemným společníkem a gradovat až do astmatu.

Zánětlivá rýma je jednoznačně preastmatický stav. Alergická rýma a astma mají totiž společnou inhalační vstupní bránu a obě onemocnění mají stejné druhy spouštěčů. Alergická rýma zhoršuje kvalitu života podobně jako středně těžké astma. Kombinace alergické rýmy s astmatem kvalitu života ještě dále snižuje. Alergická rýma narušuje spánek a v důsledku vede k nekvalitnímu odpočinku a ke snížení soustředěnosti a výkonnosti. Dle celosvětových údajů je vyšší výskyt alergické rýmy ve městech, a to především pylové rýmy. Díky opakované rýmě se mohou dítěti zhoršovat průběhy bronchitid, a pak už se alergologii nevyhne.

Bronchitida je velkým strašákem nejen pediatrů a skutečně na její příčinu vzniku může mít vliv právě alergická reakce těla.

Bad Ragweed Allergy

Průduškové astma

Astma je závažné onemocnění, které postihuje dýchací cesty a dochází k jejich dlouhodobému (chronickému) zánětlivému postižení. Nejvyšší nárůst zaznamenali lékaři v uplynulých deseti letech a touto nemocí trpí více než 10% dětské populace.

Astma bronchiale je zánětlivé onemocnění dýchací cest, při kterém dochází k zúžení dýchacích cest. Onemocnění bývá nejčastěji vyvoláno na podkladě alergie a poruchy imunity. Astma vyvolává zhoršené dýchání až dechovou nedostatečnost.

V české republice je asi 1 000 000 lidí, kteří trpí astmatem. Nejvíce jsou postiženy malé děti. U malých dětí se astma projeví většinou do 5 roku života. Častěji se vyskytuje u chlapců. Astma se může také objevit v těhotenství, kdy může mít vliv na narozené dítě. Nejhorším případem astmatu je astmatický záchvat, který může trvat několik minut a člověk bývá ohrožen na životě. Může dojít k selhání základních životních funkcí.

Astma může kdykoliv propuknout působením alergenů doma i venku (prach, pyly, roztoče) a vliv na spuštění astmatu mohou mít i změny počasí, virová infekce nebo fyzická námaha.

Atopický ekzém

Postižení mají dědičné sklony k alergické reakci, jsou více zranitelní ekzémy, astmatem a sennou rýmou. Je velmi složité identifikovat příčinu, nejčastěji to však bývá prach v domácnosti, potraviny, roztoči, pyl a kočičí nebo psí srst. Vyrážka se u batolat a starších dětí obvykle objevuje ve tváři vedle uší, na zápěstích, pod loktem, pod koleny a na stehnech. U atopického ekzému je velice důležité dezinfikovat veškeré povrchy, se kterými přijde kůže do kontaktu (při praní používat velice sensitivní, neagresivní přípravky, bez používání aviváží).

Seboroický ekzém

Dětský seboroický ekzém jsou silná, hnědo-zelená, mastná místa na dětské hlavičce, často také na čele. Později se objevuje rozpraskaná kůže, často s červeným okrajem na hlavičce, za ušima, na očních víčkách v podpaždí a při používání plenek, někdy také na hrudníku. Seboroický ekzém není dědičný.

kid cleaning nose with tissue isolated on white

Potravinová alergie

Potravinová alergie nastane, pokud imunitní systém vyprodukuje protilátky v reakci na proteiny v jídle, které jsou obvykle pro organismus neškodné. Nejčastěji se objeví v rodinách, kde se již nějaká forma alergie vyskytla, není podstatné, zda na potraviny, pyly či hmyzí jed. Je sice dána geneticky, ale dítě obvykle nezdědí po rodiči alergii na konkrétní látku, ale dispozici k alergii.

Mezi nejčastější alergeny u malých dětí patří mléko. Podle některých odhadů se alergie na bílkovinu kravského mléka vyskytuje u více než 3–5 % kojenců. U více než 80 % případů alergie na bílkovinu kravského mléka vyhasíná do 2–3 let. Proč je tolik dětí alergických na mléko? „Je to ze dvou důvodů. Jednak je mléko základní a hlavní potravinou kojence a jednak alergie souvisí se stavem funkční zralosti střevní sliznice a potažmo i imunitního systému,“ objasňuje problematiku dětský pediatr MUDr. Martin Gregora. U dětí do tří let je dále velmi častá alergie na vaječný bílek a sóju. Ovšem rizikovost potravinových skupin se mění s věkem. Příznaky jsou dobře čitelné, zvlášť pro rodiče, které už se s alergickými reakcemi setkali: atopický ekzém, kojenecké koliky, průjmy (někdy i s krví ve stolici), dušnost, kopřivka okolo úst, nosu a očí, která se může rozšířit po celém těle, otoky úst, očí a obličeje, tekoucí či ucpaný noc, slzící, vodnaté oči a svědící ústa a podrážděné hrdlo.

Intolerance není alergie. Dva pojmy, které lidé často zaměňují. Intolerance na rozdíl od alergie není způsobena reakcí imunitního systému. Její příčinou je neschopnost potravinu strávit, obvykle proto, že v těle chybí látka, nejčastěji enzym potřebný pro štěpení dané potraviny. Potravinová intolerance je mnohem častější než alergie, odhaduje se, že nějakou její formou trpí až 45 % lidí. Na rozdíl od alergie se může intolerance vztahovat na více druhů potravin. Nejčastěji se u dětí objevuje intolerance na mléko, konkrétně na laktózu. V posledních letech se velmi rozšířila intolerance na pšenici, známá jako celiakie, při které tělo není schopno strávit lepek. Mezi příznaky patří: bolest břicha, kolika, nadýmání, větry, průjem a zvracení.

Prevence

Nejsme-li si jisté, jestli naše děťátko nebude mít sklony k alergii, neponechávejme nic náhodě a pečlivě vybírejme materiály, čisticí prostředky a dětskou kosmetiku tak, abychom riziko podráždění omezily na minimum. Kromě přírodních materiálů v bio kvalitě, používejme pouze dermatologicky testované přípravky bez barviv a parfemace. Dejme přednost pracímu prášku, který byl vyvinut speciálně pro citlivou pokožku.

Pro vysoce rizikové děti pro vznik alergických onemocnění je doporučováno výlučné kojení do 6 měsíců věku, není-li možné, pak výživa hypoalergenními mléky (Po 6. měsíci věku je výživa stejná jako pro děti bez rizika). Kojení stoprocentně vzniku alergií nezabrání (např. pro genetické faktory), ale je nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy (kontakt s matkou, obsah protilátek a jiných složek imunitního systému k zábraně infekčních onemocnění).

Měly bychom se jako těhotné i jako čerstvé maminky vyhýbat tabákovému kouři, protože bylo prokázáno, že u dětí, zvl. dívek matek kuřaček se častěji vyskytují pískavé bronchitidy. Také nevystavovat sebe ani děti vdechovaným alergenům (roztočů domácího prachu, vzdušným plísním, alergenům zvířat). Odstranit vlhkost v bytě a zvýšit hygienu domácího prostředí.

Velmi důležité je také snížit stres v době těhotenství a v prvních letech života dítěte omezit kontakt s infekty, mít dostatek pohybu a jíst vyváženou stravu.

Článek pro Vás napsala: Daniela Fruhwirtová Hradská

Informace byly čerpány z knihy Alergie u dětí od Etienne Bidat a Christelle Loigerot; z internetové stránky alergieaja.cz a od pana doktora MuDr. Martina Gregora

Mohlo by Vás také zajímat

4 comments on “Dětské alergie současnosti

  1. Pingback: Průjem u dětí | Blog Mimulo

  2. Pingback: Kde se žije dětem lépe? Ve městě nebo na venkově? | Blog Mimulo

  3. Pingback: Když mateřské mléko nestačí | Blog Mimulo

  4. Pingback: Miminka a domácí mazlíčci | Blog Mimulo

Napsat komentář

CzechSlovakia