Main menu

 

Chodí vaše děťátko tak, jak má? Na co si dát pozor a čeho se vyvarovat?

6 Lis 2017

Chůze se u každého dítěte vyvíjí velmi individuálně. Vývoj chůze souvisí s celkovým dozráváním centrální nervové soustavy, se vzpřimováním a vývojem koordinace pohybů a rovnováhy. Pro dítě je zvládnutí chůze důležitým milníkem. Chůze je nejkomplexnější a nejharmoničtější pohyb. V současné době se však objevují různé potíže, které mohou s chůzí souviset více či méně, ať jde o povolená bříška, vadné držení těla, či špatné postavení nožiček. Čeho byste si měli na psychomotorickém vývoji a chůzi svého dítěte všímat? A čeho se naopak vyvarovat?

Ať se hýbou!

Nebraňte dětem v pohybu. Nechte je, ať běhají doma i po venku. Nechte je, ať běží a zakopnou. Nechte je vylézt, kam chtějí, pokud to není příliš nebezpečné. Ať bezpečně spadnou. Cvičte s nimi i před nimi. Zdravé je i nošení dětí na koníkovi při procházce, když už dítě nemůže po svých, protože i když se nese, musí zapojovat břišní svaly k udržování rovnováhy. Nespoutávejte své děti a neomezujte je v pohybu, který je pro ně tak přirozený a důležitý.

První krůčky

Kolem prvních narozenin, ale mnohdy déle, děti dělají své první krůčky. Některé děti svůj první krok udělají brzy, už v 9 či 10 měsících, jiné pozdě, až v 15 či 16 měsících. Z hlediska zdravého motorického vývoje se považuje za normální, když dítě začne chodit do 18 měsíců. Prvními krůčky však proces učení chození není u konce. Dítě se musí učit chodit nejen po rovině v bytě, ale i v terénu (ve svahu, v písku, ve sněhu, na nerovných plochách, v lese,…). Rovněž se dítě bude učit běhat. Během procesu učení bude dítě možná často padat. Pádů se nebojte. Díky se jimi učí testovat své vlastní síly a možnosti. Pokud byste dítě jistili, chytali a drželi, znemožňovali byste mu tak poznávání svých schopností a možností. Raději upravte prostor, ve kterém se dítě pohybuje, aby byl bezpečný. Zabezpečte ostré hrany nábytku, prosklené skříně a vitríny, skleněné stolky, elektrické zásuvky, kabely, police s těžkými předměty,…

První samostatné krůčky jdou ruku v ruce s rozvojem řečových schopností. Nezapomínejte, že dítě se vyvíjí ve skocích. Může se vám zdát, že se dlouho nenaučilo nic nového a pak ze dne na den zvládá novou dovednost, kterou může být i chůze.

Podporujte, ale nepomáhejte!

Pro děti je v prvním roce života přirozeným pohybem plazení a lezení, které vede ke správnému vývoji pohybového aparátu. Nechte dítě a nebraňte mu v tomto vývoji. Nedržte je, nezvedejte. Zároveň dítě v žádném případě nenuťte k pokusům o chůzi tím, že ho budete vodit za ručičky nebo držet v podpaždí.

Nejlepší, co pro vaše dítě můžete udělat, je, že na ně nebudete spěchat. Odborníci doporučují nechat vše přirozenému vývoji. Děťátko nechte dělat jen to, co zvládne samo. Vy ho podporujte, ale nepomáhejte. Správné je, když se dítě postaví přes klek. V této fázi se při postavení přidržuje předmětů v okolí, které jsou ve správné výšce. Vy jen zabezpečte, aby tyto opory byly stabilní a bezpečné. Odvážného chodce chraňte před úrazy a odstraňte z blízkosti vše, čím by si dítě mohlo ublížit.

První botičky

Miminka se rodí s plochou nohou a klenba se vytváří postupně tak, jak se dítě staví, začíná obcházet nábytek a chodit. Zpravidla je klenba vyvinuta okolo třetího roku života. Proto je plochá noha bez vyvinutých kleneb u dětí do tří let věku normální ortopedický nález. Současně bývají lehce vybočená kolena a vybočené paty, což dítěti napomáhá k snadnějšímu získávání opory vestoje a při chůzi. Vše se u zdravě vyvíjejícího se dítěte po třetím roce života spontánně upraví.

Na první krůčky dětem ještě botičky nedávejte. Bohatě postačí protiskluzové ponožky nebo kožené capáčky, které budou dostatečně izolovat od chladu, avšak nebudou bránit rozvíjející se dětské nožičce v pohybu.

Volte správnou velikost botičky již v batolecím věku. Důležitá je nejen délka, ale i šířka nožičky. Každé dítě má nožku jinak širokou.

Pozor na příliš těsné ponožky, které nedovolují prstíkům dostatečně volný pohyb. Malé a těsné ponožky můžou stlačovat kosti prstíků, drobné kostičky a klouby nohy k sobě. Ponožky kupujte vždy odpovídající velikosti nohy vašeho dítěte, aby měly prstíky dostatek prostoru a nebyly stlačovány. Ponožky by měly být bavlněné, aby dobře sály pot. Myslete také na to, že většina ponožek se po vyprání lehce srazí, proto raději kupujte ponožky o velikost či dvě větší.

Nedávejte dítěti boty do kočárku. Botičky jsou určeny až pro jistě chodící děti, proto aby chránily nohu před mechanickým poškozením (střepy, šlápnutím na ostré věci). Botičky nemají zpevnit kloubní aparát, naopak dítě musí i v botách volně pohybovat nožičkou.

Pro správný vývoj dětské nohy, kloubů a kostí je nutný volný pohyb mezi jednotlivými drobnými klouby dětské nohy.

Dítě by mělo mít dostatek pohybu již v batolecím a předškolním období. Není vhodná výhradní chůze po tvrdém terénu. Naopak vhodný je terén, tráva, kameny, písek.

Dopřejte dítěti dostatek chůze naboso. Pro správný vývoj nohy je důležité totiž dostatečné množství vzruchů (tzv. propriocepce). V letním období neváhejte a nechejte dítě běhat bosky. Nepříjemné může být bodnutí hmyzem nebo zranění nožky o ostrý předmět, ale jako prevence vzniku ploché nohy je bosá chůze nejlepší.

Chodítka

Odborníci chodítka příliš nedoporučují, neboť se domnívají, že chodítka spíš přirozený vývoj chůze oddálí, protože pokud předčasně postavíte dítě na dolní končetiny, které nejsou ještě na chůzi připraveny, narušíte tím přirozený vývoj pohybového aparátu. Přirozenému vývoji chůze předchází lezení, samostatné stavění přes klek u opory a následné postupné pokusy o první krůčky. Chodítka tento postup přeskakují, přetěžují trupové svalstvo a dolní končetiny. S pomocí chodítka dítě ztrácí tu správnou motivaci k trénování samostatné chůze v prostoru.

Když ještě nechodí…

U některých dětí se může objevit opožděný vývoj chůze. Často jde o děti po komplikovaném porodu, o děti předčasně narozené nebo děti s jinými problémy či vrozenými vadami. U takových dětí se počítá s tím, že vývoj bude pokračovat s určitým zpožděním. Proto buďte trpěliví a dopřejte dětem dostatek času.

Kdy jít k odborníkovi?

S dítětem se chodí na pravidelné preventivní prohlídky k pediatrovi, který by jistě při těchto kontrolách odhalil, kdyby se mu něco nezdálo a odeslal vás s dítětem na podrobnější vyšetření k dětskému neurologovi nebo k fyzioterapeutovi. Neurolog by po vyšetření a podle nálezu zahájil další kroky, které by mohly pomoci ve vývoji. Nejčastěji doporučí rehabilitace, různé cvičení, Vojtovu metodu, Bobath koncept, atd. Vojtova metoda rehabilitace se využívá u poruch pohybového aparátu kojenců, batolat a větších dětí. Původně byla cílena na děti s dětskou mozkovou obrnou, kde je její důležitost obrovská. Avšak u zdravých dětí s lehce opožděným motorickým vývojem (lezení, chůze) je Vojtova metoda kontroverzním tématem.

Přečtěte si také další články na téma vývoj dětí:

Podívejte se na velký výběr kojeneckého oblečení a kojeneckých potřeb, u nás si určitě vyberete.

S přáním krásného dne
www.mimulo.cz

Mohlo by Vás také zajímat

Napsat komentář

CzechSlovakia